Ischia
Ischia je osmým největším ostrovem Itálie, a také největším ostrovem v Neapolském zálivu. Ischia má kulovitý tvar a je široký asi 10 km. Od Neapolského přístavu je vzdálen asi 33 km a sousedí s ostrovy Procida, Vivara a Capri. Povrch ostrova je převážně hornatý, nejvyšší horou je zde Epomeo s výškou 789 m n.m.
Ostrov je ve svých zemských hlubinách propojen se vzdáleným Vesuvem a dodnes se sopečná činnost na ostrově v různých formách výrazně projevuje. Na ostrově se nachází celá řada různých vulkánů. Poslední erupce na ostrově nastala v roce 1302 a usmrtila v té době více než dva tisíce lidí. Pod povrchem ostrova se dodnes nachází žhavá magma a do budoucna se nedá vyloučit obnovení plné sopečné aktivity. Sopečný původ se na ostrově projevuje mnohými způsoby. Jsou to především termální prameny, přírodní vývěry horké páry, horké písky a přírodní sauny. Na ostrově se tak nyní nachází mnohé termální lázně, které se věnují aplikaci produktů především v oblasti revmatologie, gynekologie, traumatologie, dermatologie a výrobě kosmetických přípravků.
Na ostrově je typické středomořské podnebí. V zimě se zde průměrná teplota pohybuje okolo 10 stupňů a v létě stoupá k 23 stupňům. Nejteplejší měsíc na ostrově je srpen, kdy průměrná teplota dosahuje 29 stupňů.
První zdokumentovaná přítomnost člověka na ostrově se datuje do roku 3500 před naším letopočtem. Za napoleonských válek získali ostrov Bourboni, ti zřídili na Ischii svou vlastní královskou rezidenci a vybudovali přístav Ischia Ponte. V roce 1806 způsobili Ishii velké škody Britové, kteří se neúspěšně pokoušeli ostrov obsadit. Bourboni vládli na ostrově až do roku 1860. Nakonec se ostrov Ishia stal součástí italského království.
